Domů › Blog

Péče o dítě po novele 2026: konec střídavé a výlučné péče. Co teď platí

Z praxe zapsané mediátorky · aktualizováno 21. 9. 2026

Kdo dnes hledá „střídavá péče 2026“, hledá pojem, který v zákoně od ledna není. Novela občanského zákoníku (zákon č. 268/2025 Sb.) zrušila k 1. 1. 2026 dělení na výlučnou, střídavou a společnou péči. Dítě je nově vždy v péči obou rodičů a soud určuje pouze rozsah péče každého z nich, a to jen tehdy, když se rodiče nedohodnou. Tady je přehled toho, co teď platí, podle čeho soud rozhoduje a jak vypadá návrh péče, který obstojí u mediačního stolu i u soudu.

Co se od 1. ledna 2026 změnilo v péči o dítě?

Od 1. 1. 2026 zákon č. 268/2025 Sb. změnil § 907 občanského zákoníku tak, že soud už nesvěřuje dítě do výlučné, střídavé ani společné péče, ale rozhoduje jen o tom, že dítě zůstává v péči obou rodičů, a případně o rozsahu péče každého z nich. Do konce roku 2025 musel soud u každého rozcházejícího se páru vybrat jednu ze tří škatulek. Kdo „dostal“ výlučnou péči, byl v očích okolí vítěz, druhý rodič měl jen „styk“. Přesně tenhle boj o nálepku novela ruší.

Zákon nově vychází z toho, že dítě má právo na péči obou rodičů a oba rodiče mají právo i povinnost se na péči podílet. Rozvod ani rozchod na tom nic nemění. Rozdíl mezi rodiči tedy není v tom, kdo dítě „má“, ale pouze v tom, kolik času s každým z nich dítě tráví. Stejná pravidla platí pro manžele i pro nesezdané rodiče.

Existuje ještě střídavá péče?

Jako právní pojem ne, jako uspořádání ano: rodiče se i po 1. 1. 2026 mohou střídat po týdnu nebo v jakémkoli jiném rytmu a soud jim takový rozsah péče určí nebo schválí. Změnilo se pojmenování, ne možnosti. Kdo měl do konce roku 2025 „střídavku“, má dnes péči obou rodičů v rozsahu půl na půl. Kdo měl „výlučnou péči“ a druhý rodič víkend jednou za čtrnáct dní, má dnes péči obou rodičů s asymetrickým rozsahem. Škála je široká: od jednoho víkendu za dva týdny až po rovnoměrné rozdělení.

V mediační praxi to má jeden viditelný dopad. Velká část hádek u stolu bývala o slovech. Jeden rodič chtěl „střídavku“, druhý „výlučnou“, a o skutečném týdnu dítěte se mluvilo až po hodině. Bez nálepek se rodiče od začátku baví o tom jediném, co má smysl: kdo dítě vyzvedává v úterý, kde spí ve středu a kdo je doma, když má horečku.

Co soud rozhoduje, když se rodiče dohodnou?

Podle § 907 odst. 1 občanského zákoníku soud u dohodnutých rodičů rozhodne pouze to, že dítě zůstává v péči obou rodičů, a rozsah péče vůbec neurčuje. Rodiče si péči rozdělují podle svých možností, jak byli zvyklí. Soud v tomto případě nerozhoduje ani o výživném, pokud o to rodiče sami nepožádají. Chtějí-li mít výživné vymahatelné exekucí, mohou dát soudu ke schválení i dohodu o něm.

Tento model odpovídá dřívější společné péči a je nejrychlejší cestou: u dohodnutých rodičů soud od roku 2026 nejmenuje dítěti kolizního opatrovníka (OSPOD), dítě zastupují sami rodiče. Podmínkou je, že dohoda není v rozporu se zájmem dítěte. Soud může zasáhnout, pokud by dohoda dítě poškozovala, například určit, kde rodič o dítě pečovat nesmí nebo které osoby u péče nesmí být přítomny.

Co soud rozhoduje, když se rodiče nedohodnou?

Podle § 907 odst. 2 občanského zákoníku soud určí rozsah péče každého z rodičů a v tomto případě vždy rozhodne i o výživném. Rozsah vymezí konkrétními časovými úseky (dny, týdny, prázdniny, svátky), aby byl rozsudek vykonatelný. Právě tady se skrývá praktický rozdíl oproti minulosti: soud už nehledá „lepšího rodiče“, kterému dítě svěří, ale rozděluje čas mezi dva rodiče, kteří jsou ze zákona rovnocenní.

Novela také výslovně umožňuje upravit nepřímý styk rodiče s dítětem (například pravidelný videohovor v týdnu, kdy je dítě u druhého rodiče) a právo rodiče na informace o dítěti v době, kdy o něj pečuje ten druhý. Dřív se tyto věci do rozsudků dostávaly jen výjimečně.

Podle čeho soud určuje rozsah péče?

Jediným měřítkem je nejlepší zájem dítěte a Ministerstvo spravedlnosti k němu uvádí čtyři konkrétní hlediska: pokrevní pouto, zachování identity a rodinných vazeb dítěte, schopnost rodiče zajistit vývoj a potřeby dítěte a názor dítěte. V praxi soud zkoumá:

Rodiče mají nově povinnost dítě, které je schopné situaci pochopit, informovat o tom, že řízení probíhá, že může vyjádřit svůj názor a že může požádat o vlastního opatrovníka. Soud na to rodiče upozorní v předvolání. Není to formalita: dítě, které se o rozvodu dozví z rozhovoru s cizím člověkem u soudu, nese konflikt hůř než dítě, kterému to rodiče v klidu vysvětlili doma.

Musí být péče rozdělena půl na půl?

Ne. Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 2364/24 z 5. 2. 2025 výslovně uvedl, že výchozím modelem nemusí být symetrické rozložení péče, a novela to nezměnila. Rovnocenná péče obou rodičů je hodnotový pojem (oba rodiče mají stejnou váhu), ne matematický (oba mají stejný počet hodin). Rozsah 50 na 50 je jedna z možností, ne norma.

Z praxe: rozdělení po týdnu funguje skvěle rodičům, kteří bydlí dvě ulice od sebe a mají podobný pracovní režim. Selhává při dojíždění 60 km přes dvě školky nebo když jeden rodič pracuje na směny. Rozhoduje funkčnost pro dítě, ne symetrie pro rodiče. Rodiče, kteří počítají hodiny, aby měli přesnou polovinu, obvykle nejednají o dítěti, ale o sobě.

Co platí pro rozsudky o střídavé nebo výlučné péči z doby před rokem 2026?

Nic se s nimi nestane: rozhodnutí vydaná do 31. 12. 2025 platí beze změny a novela na ně nemá vliv. Není důvod obracet se na soud jen kvůli změně zákona. Nové rozhodnutí soud vydá pouze při podstatné změně poměrů, například při stěhování, změně pracovního režimu nebo nástupu dítěte do školy. Když v takovém případě soud rozhoduje po 1. 1. 2026, postupuje už podle nových pravidel, tedy určí rozsah péče obou rodičů.

Řízení zahájená v roce 2025, ve kterých soud dosud nerozhodl, se dokončují podle nové úpravy. Pokud probíhalo řízení o dětech i o rozvodu u téhož soudu, soud je spojí do jednoho. Soudní poplatek se nedoplácí.

Jak souvisí rozsah péče s výživným?

Přímo: u dohodnutých rodičů bez určeného rozsahu soud výživné nestanoví, u určeného rozsahu péče rozhodne o výživném vždy, a to zásadně oběma rodičům. Ministerstvo spravedlnosti vychází z toho, že o dítě pečují oba, a proto by měli oba nést výdaje, které s péčí přímo nesouvisí (školní pomůcky, kroužky, tábory). Jen u výrazně asymetrické péče nebo u rodičů, kteří se na těchto výdajích nedokážou domluvit, stanoví soud výživné pouze jednomu z nich. Orientačním vodítkem zůstává doporučující tabulka Ministerstva spravedlnosti, podrobně ji rozebíráme v článku o výživném.

K jednání o výživném je proto potřeba mít u sebe dvě čísla: spočítané měsíční náklady dítěte z výpisů a reálný rozsah péče každého rodiče v kalendáři. Bez nich se jedná o pocitech.

Jak vypadá návrh péče, který obstojí v mediaci i u soudu?

Nejsilnější návrh je konkrétní kalendář, ne heslo: soud i mediátor potřebují vidět, kdo dítě kdy vyzvedává, kde spí, jak se řeší nemoc, kroužky, svátky a prázdniny. Návrh „chci péči půl na půl“ nebo „chci, aby bylo dítě hlavně u mě“ obsahuje stejně málo jako dřívější „chci střídavku“. Kdo přinese promyšlený kalendář podložený skutečným týdnem rodiny, určuje tón jednání. Kdo přinese jen heslo, nechává obsah dohody na druhé straně.

Příprava se dá shrnout do tří obecných kroků:

Podrobný seznam najdete v checklistu zdarma. Jak tyto tři věci zpracovat do podoby, se kterou se dá u mediačního stolu pracovat, jak sezení probíhá a co říct v situacích, které skoro jistě nastanou, popisuje průvodce Připraveni na mediaci.

Pokud vám soud nařídil první setkání s mediátorem, platí od 1. 1. 2026 odměna 1 000 Kč za každou započatou hodinu, nejvýše 3 hodiny, rovným dílem (vyhláška č. 277/2012 Sb. ve znění vyhlášky č. 488/2025 Sb.). Za tři hodiny tedy zaplatí každý rodič nejvýše 1 500 Kč. Dohoda o rozsahu péče, kterou si tam vytvoříte, se po schválení soudem stává vykonatelnou stejně jako rozsudek.

Chcete projít přípravou krok za krokem?
Průvodce Připraveni na mediaci od zapsané mediátorky: průběh sezení minutu po minutě, mapa potřeb a tabulka nákladů k vyplnění, věty, které fungují, a šest situací, které skoro jistě nastanou. 27 stran + 2 pracovní listy, 349 Kč.
Chci průvodce za 349 Kč

Časté otázky

Byla střídavá péče od roku 2026 zrušena?

Jako právní pojem ano. Zákon č. 268/2025 Sb. od 1. 1. 2026 změnil § 907 občanského zákoníku tak, že soud už nerozlišuje střídavou, výlučnou a společnou péči. Dítě je vždy v péči obou rodičů a soud určuje jen rozsah péče každého z nich, a to pouze tehdy, když se rodiče nedohodnou. Rodiče se ale i nadále mohou o dítě střídat po týdnu nebo v jiném rytmu, mění se pojmenování, ne možnosti.

Co je péče obou rodičů a jak se liší od dřívější společné péče?

Péče obou rodičů je od 1. 1. 2026 jediný zákonný režim: dítě je v péči obou rodičů bez ohledu na to, kolik času s každým tráví. Pokud se rodiče dohodnou, soud rozsah péče neurčuje a nerozhoduje ani o výživném, což odpovídá dřívější společné péči. Pokud se nedohodnou, soud určí rozsah péče každého rodiče a vždy rozhodne i o výživném, což podle rozsahu odpovídá dřívější střídavé nebo výlučné péči.

Musí rodiče od roku 2026 pečovat o dítě půl na půl?

Ne. Soud může rozsah péče stanovit kdekoli na škále od jednoho víkendu za dva týdny až po rovnoměrné rozdělení. Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 2364/24 uvedl, že symetrické rozložení péče není výchozím modelem. Rozhoduje nejlepší zájem dítěte, tedy vzdálenost bydlišť, škola, pracovní režim rodičů, věk a potřeby dítěte a jeho názor.

Platí náš rozsudek o střídavé péči z roku 2024 i po novele?

Ano. Rozhodnutí o péči vydaná do 31. 12. 2025 zůstávají v platnosti beze změny, rozvodová novela na ně nemá vliv. Soud vydá nové rozhodnutí jen při podstatné změně poměrů, například při stěhování nebo změně pracovního režimu rodiče. V takovém případě už rozhodne podle nové úpravy, tedy určí rozsah péče obou rodičů.

Od kolika let soud přihlíží k názoru dítěte?

Zákon nestanoví pevnou hranici, ale u dítěte staršího 12 let se má za to, že svůj názor sdělit dokáže. Soud k názoru dítěte přihlíží a musí ho v rozhodnutí zohlednit, není jím ale automaticky vázán, protože jde jen o jedno z hledisek zájmu dítěte. Soud zároveň zkoumá riziko manipulace dítěte ze strany některého z rodičů.

Čtěte dál

Tento článek je vzdělávací materiál, nikoli právní služba. Vychází ze zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci, a vyhlášky č. 277/2012 Sb. ve znění vyhlášky č. 488/2025 Sb.