Domů › Blog

Stěhování s dítětem po rozchodu: kdy potřebujete souhlas druhého rodiče (2026)

Z praxe zapsané mediátorky · aktualizováno 12. 10. 2026

Nová práce v jiném městě, levnější bydlení u rodičů, nový partner. Po rozchodu přichází otázka stěhování dřív, než by člověk čekal, a patří k nejtěžším sporům, které rodiče řeší. Krátká odpověď: pokud mají oba rodiče rodičovskou odpovědnost, o bydlišti dítěte rozhodují společně, a když se nedohodnou, rozhodne soud (§ 877 občanského zákoníku). Novela rodinného práva účinná od 1. 1. 2026 na tom nic nezměnila. Tady je přehled, kdy souhlas potřebujete, podle čeho soud rozhoduje a proč se vyplatí hledat dohodu dřív, než se začnou balit krabice.

Potřebuji souhlas druhého rodiče, když se chci s dítětem odstěhovat?

Ano, pokud jde o významnou změnu bydliště dítěte: určení místa bydliště je podle § 877 odst. 2 občanského zákoníku významná záležitost, o které rozhodují oba rodiče, a když se nedohodnou, rozhodne na návrh rodiče soud. Nezáleží na tom, jestli jste byli manželé, ani na tom, kolik času dítě s kterým z rodičů tráví. Rozhodující je, že oba máte rodičovskou odpovědnost.

Novela provedená zákonem č. 268/2025 Sb. tohle pravidlo nezměnila, spíš ho zpevnila. Nové znění § 858 občanského zákoníku výslovně řadí určení místa bydliště mezi součásti péče o dítě. Důvodová zpráva k novele podle rozboru v Advokátním deníku zdůrazňuje, že se nic nemění na tom, že jeden rodič nemůže bydliště dítěte měnit sám. Neplatí přitom, že dítě musí bydlet tam, kde je zrovna „víc“: zákon od roku 2026 nezná výlučnou ani střídavou péči, dítě je v péči obou rodičů a v rozsahu své péče s vámi může sdílet bydliště každý z vás.

Je každé stěhování významná změna bydliště?

Ne: podle judikatury je významná taková změna, která s sebou nese změnu rodinných a sociálních vazeb dítěte, tedy typicky jinou školu nebo školku, ztrátu kamarádů a delší cestu k druhému rodiči. Přestěhování do jiného bytu ve stejném městě, kdy dítě chodí dál do stejné školy a druhý rodič ho vídá stejně, obvykle souhlas nevyžaduje. Naopak stěhování do jiného kraje, kvůli kterému dítě změní školu a druhý rodič ho bude vídat méně, souhlas téměř vždy vyžaduje.

Hranice ale není ostrá. Část odborné literatury zastává přísnější výklad, podle něhož je souhlas potřeba ke každé změně bydliště, a Ústavní soud připomíná, že vždy záleží na okolnostech konkrétní rodiny. Bezpečné pravidlo z praxe proto zní: pokud si nejste jistí, jestli je změna „významná“, chovejte se, jako by byla, a druhého rodiče se zeptejte.

Pozor také na záměnu s trvalým pobytem. Trvalý pobyt je podle zákona o evidenci obyvatel evidenční údaj a sám o sobě neurčuje, kde dítě z pohledu rodinného práva skutečně bydlí. Přehlášení na novou adresu proto souhlas druhého rodiče se stěhováním nenahrazuje.

Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí se stěhováním?

Pokud dohoda není možná, podá rodič, který se chce stěhovat, návrh k okresnímu soudu podle bydliště dítěte (v Praze k obvodnímu soudu) a soud rozhodne podle § 877 občanského zákoníku. Před podáním návrhu se od rodičů očekává, že se o dohodu skutečně pokusili. Řízení ve věcech péče o nezletilé dítě je u soudu prvního stupně bez poplatku.

Podle rozboru nové úpravy v Advokátním deníku záleží na tom, co přesně rodič požaduje. Pokud se stěhováním mění i rozsah péče, například dítě bude u druhého rodiče místo každého druhého týdne jen o víkendech, vede se řízení o péči a rozhodnutí o rozsahu péče určí i bydliště. Pokud se rozsah péče měnit nemá a jde jen o bydliště, rozhoduje soud v řízení o významné záležitosti.

Soud může rodičům v obou případech nařídit první setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu až 3 hodin (§ 100 odst. 2 občanského soudního řádu). Od 1. 1. 2026 za něj zaplatíte 1 000 Kč za každou započatou hodinu, rodiče hradí odměnu rovným dílem (vyhláška č. 277/2012 Sb. ve znění vyhlášky č. 488/2025 Sb.; u mediátora, který je plátcem DPH, se připočítává daň). Co na setkání čekat, popisuje článek Nařízené první setkání s mediátorem.

Podle čeho soud o stěhování rozhoduje?

Soud rozhoduje podle nejlepšího zájmu dítěte, ne podle toho, kdo z rodičů má „lepší“ důvod. Občanský zákoník ve znění novely výslovně jmenuje, k čemu má soud při rozhodování o péči přihlížet: k zachování vazeb dítěte na oba rodiče, sourozence a širší rodinu, ke schopnosti rodiče zajistit potřeby a vývoj dítěte, k domácímu násilí a k názoru dítěte. U dítěte staršího 12 let se podle § 867 občanského zákoníku má za to, že svůj názor sdělit dokáže. Soud k němu přihlíží, ale není jím automaticky vázán.

U stěhování se v praxi zkoumá hlavně to, proč se rodič stěhuje (práce, bydlení, rodinné zázemí), co změna znamená pro školu a každodenní život dítěte a jak se zachová jeho vztah s druhým rodičem. Velkou váhu má i to, jestli rodič, který se stěhuje, nabízí realistický plán kontaktu: kdo bude dítě vozit, kdo zaplatí cestu a jak bude vypadat běžný měsíc. Rodič, který stěhování navrhuje a zároveň aktivně chrání vztah dítěte s druhým rodičem, působí před soudem úplně jinak než ten, kdo ho chce „mít z krku“.

Co hrozí, když se odstěhuji s dítětem bez souhlasu?

Jednostranná významná změna bydliště dítěte je v rozporu s § 877 občanského zákoníku a soud ji může zohlednit při dalším rozhodování o péči, a to i v neprospěch rodiče, který se odstěhoval. Druhý rodič se může obrátit na soud a požádat o rychlou úpravu poměrů. Od 1. 1. 2026 k tomu slouží prozatímní rozhodnutí (§ 465a a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních): soud dá možnost vyjádřit se oběma rodičům a rozhodne nejpozději do 3 měsíců. Rychlé předběžné opatření do 24 hodin zůstává jen pro situace vážného ohrožení dítěte.

Pokud odchodem rodič zmaří péči druhého rodiče, může soud podle nové úpravy nařídit náhradní péči za zmařenou dobu. Ze zkušenosti od mediačního stolu je ale nejvyšší cena jinde: odchod bez dohody skoro vždy změní spor o kilometry na spor o důvěru, a ten se řeší mnohem déle.

Výjimkou je odchod do bezpečí. Při domácím násilí můžete s dítětem odejít hned. Odborná praxe (rodinněprávní sympozium Justiční akademie, 2025) dovozuje, že rodič, který bydliště dítěte změní z vážného důvodu, má v přiměřené lhůtě požádat soud o rozhodnutí; v takové situaci se vyplatí poradit se s advokátem nebo poradnou pro oběti. Pomoc nabízí nonstop linka pro oběti trestných činů a domácího násilí 116 006. Proč se v takové situaci mediace nehodí, vysvětluje článek Kdy mediace není vhodná.

Platí stejná pravidla pro stěhování do zahraničí?

Ano, a s přísnějšími následky: bez souhlasu druhého rodiče nebo rozhodnutí soudu se přesun dítěte do ciziny může posoudit jako mezinárodní únos dítěte podle Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 a nařízení Rady (EU) 2019/1111. Soud v cizím státě pak může nařídit návrat dítěte. Pokud druhý rodič podá návrh do 1 roku od přemístění, nařizuje se návrat zpravidla bez dalšího; po uplynutí roku může soud návrat odmítnout, jestliže se dítě v novém prostředí už usadilo (článek 12 úmluvy).

Krátká dovolená v zahraničí souhlas druhého rodiče obvykle nevyžaduje, některé státy ho ale při cestě dítěte s jedním rodičem mohou chtít vidět. Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje ověřit podmínky cílové země na jejím zastupitelském úřadu a u delších pobytů mít písemný souhlas s úředně ověřeným podpisem.

V přeshraničních sporech o děti nabízí bezplatnou mediaci Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD) v Brně: až tři půldenní setkání se dvěma mediátory, ve více jazycích a v případě potřeby i přes videokonferenci. Dohodu o dítěti musí i v tomto případě schválit soud.

Jak se na stěhování s druhým rodičem dohodnout?

Dohoda je nejrychlejší a nejlevnější cesta: soud od roku 2026 podle § 909 občanského zákoníku rozhoduje o změně poměrů dítěte jen tehdy, když se rodiče nedohodnou. Aby byla nová dohoda o rozsahu péče a výživném vymahatelná, nechte ji schválit soudem. Za návrh na schválení se u soudu prvního stupně neplatí žádný poplatek.

Spory o stěhování jsou u mediačního stolu zvláštní tím, že nemají „poloviční“ řešení. Buď se dítě stěhuje, nebo ne. Mediace proto nefunguje jako hledání středu, ale jako posun otázky. Ze „smíš, nebo nesmíš“ na „jak zachováme vztah dítěte s oběma z nás, když budeme bydlet 150 kilometrů od sebe“. Na tuhle druhou otázku se odpověď hledá mnohem snáz.

Než o stěhování začnete s druhým rodičem mluvit, mějte promyšlené aspoň tyto věci:

Podrobnější seznam věcí k promyšlení najdete v checklistu zdarma. Co musí obsahovat dohoda, kterou soud schválí, shrnuje článek Rodičovská dohoda 2026, vyplnitelný vzor najdete na stránce Rodičovská dohoda 2026: vzor s průvodcem. Pokud řešíte složitější situaci, zejména stěhování do zahraničí, poraďte se před rozhodnutím s advokátem.

Vzor rodičovské dohody podle novely 2026
Vyplnitelná dohoda o péči a výživném (Word i PDF) od zapsané mediátorky: vysvětlivky u každého článku, varianty formulací pro rovnoměrnou i nerovnoměrnou péči a postup podání k soudu. 299 Kč, kostra zdarma.
Prohlédnout vzor dohody

Časté otázky

Potřebuji souhlas druhého rodiče, když se s dítětem stěhuji v rámci jednoho města?

Obvykle ne. Podle judikatury je významnou změnou bydliště dítěte (§ 877 občanského zákoníku) jen taková, která mění jeho rodinné a sociální vazby, například školu, okruh kamarádů nebo dostupnost druhého rodiče. Přestěhování do jiného bytu ve stejném městě, kdy se pro dítě nic podstatného nemění, souhlas zpravidla nevyžaduje. Protože se výklad liší, je bezpečnější druhého rodiče o stěhování předem informovat a domluvit se.

Změnila novela rodinného práva od roku 2026 pravidla pro stěhování s dítětem?

Ne. Zákon č. 268/2025 Sb. zachoval pravidlo, že o bydlišti dítěte rozhodují oba rodiče a při neshodě soud (§ 877 občanského zákoníku). Nové znění § 858 občanského zákoníku výslovně řadí určení místa bydliště mezi součásti péče o dítě. Změnilo se to, že zákon už nezná výlučnou a střídavou péči: dítě je v péči obou rodičů a soud případně určuje jen rozsah péče každého z nich.

Stačí k odstěhování přehlásit dítěti trvalý pobyt?

Ne. Trvalý pobyt je podle zákona o evidenci obyvatel evidenční údaj a neurčuje, kde dítě z pohledu rodinného práva bydlí. Přehlášení nenahrazuje souhlas druhého rodiče ani rozhodnutí soudu o změně bydliště dítěte podle § 877 občanského zákoníku.

Co dělat, když druhý rodič odvezl dítě do zahraničí bez mého souhlasu?

Jednat rychle. Obraťte se na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD) v Brně, který je ústředním orgánem podle Haagské úmluvy z roku 1980, a poraďte se s advokátem. Pokud návrh na navrácení dítěte podáte do 1 roku od jeho přemístění, soud v cizím státě návrat zpravidla nařídí; po roce může návrat odmítnout, pokud se dítě v novém prostředí usadilo (článek 12 úmluvy).

Čtěte dál

Tento článek je vzdělávací materiál, nikoli právní služba. Vychází ze zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci, a vyhlášky č. 277/2012 Sb. ve znění vyhlášky č. 488/2025 Sb.